Olšava je středně pozdní stolní odrůda révy vinné (Vitis vinifera), vyšlechtěná ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích na Moravě křížením odrůd Kossuth Lájos x Boskolena (Prachttraube). Je to první stolní odrůda, vyšlechtěná v bývalém Československu.
Oboupohlavní, pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je středně velká až velká (3,5 g), kulatá až mírně oválná bobule s jemnou, ale pevnou slupkou zprvu růžové barvy s modrými odstíny, později až tmavě červenofialovou. Dužnina je masitá a šťavnatá, chruplavá, neutrální chuti s příjemnou kyselinkou, semena jsou středně velká, hruškovitá, kaštanově hnědé barvy. Třapina je silnější. Hrozen je velký (470 g), válcovitě-kuželovitý, hustý, stopka je středně dlouhá.
Šlechtitelem je Ing. Václav Křivánek, křížení i selekce proběhly ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 1988. Je vhodná i k pěstování v okrajových vinařských oblastech a pro malopěstitele.
Název odrůdy vychází z názvu řeky Olšavy, protékající poblíž Polešovic, kde byla odrůda vyšlechtěna. Pěstitelský název odrůdy je KO x BO 39/28, název dle VIVC je Olsava, v Polsku se odrůdě říká Olszava.
Olšava je velmi odolná vůči zimním mrazům, réví dobře vyzrává. Pro lepší kvalitu hroznů je vhodná redukce násady hroznů, maximálně 1 hrozen na 1 letorost. Vedení se doporučuje vysoké i střední při zatížení 6 až 8 oček na m2. Výnos je poměrně vysoký, 9-10 t/ha, z toho tržní 6-7 t/ha, ale keře se nesmí přetěžovat, jinak dochází ke snížení kvality hroznů a k nevyrovnané barvě bobulí.
Doba rašení je raná až středně raná, středně pozdní odrůda, dozrává koncem září až začátkem října.
Odrůda je náhradou za Chrupku bílou, kterou překonává jak v odolnosti proti mrazům, tak i v kvantitě sklizni. Bobule nepraskají a hrozny vydrží velmi dlouho na keři ve stále se zlepšující jakosti. Olšava je kvalitní odrůda vhodná jak pro tržní pěstování hroznů, tak i jako součást zahrádkářského sortimentu.
