Itea viržinská 'Henry's Garnet'
expedice od cca 15.3.
Itea virginica 'Henry's Garnet', 3 leté sazenice v K3
Nižší keř s červenavým zabarvením listů, bílé květenství, netradiční málo používaný druh.
Zjara raší svěže zelenými, podlouhle elipčitými, 5-10 cm dlouhými, při okrajích pilovitými listy, které se na konci sezóny barví nejprve do bronzově oranžové a později do zářivých odstínů karmínově až granátově červené barvy stejně jako větvičky. V teplejších zónách se považuje za polo-opadavou, u nás nikoli, ale listy drží obzvláště dlouho – téměř jako ambroně, tedy až do opravdu mrazivých dnů konce podzimu. V červnu a červenci vykvétají 8-15 cm dlouhé, střemchám podobné, převislé hrozny složené z krémově bílých květů, jež sladce a silně voní po medu.
Itea neroste rychle a přirozeně tvoří vzpřímené keře. Protože květy se tvoří na větvích z předchozího roku, v případě potřeby řezu jej provádějte okamžitě po odkvětu. Ale kromě zmlazování starších rostlin většinou není potřeba, rostlina si sama uchovává pěkný habitus. Přestože již byly zaznamenány keře vysoké přes 2 metry, v zahradách se běžná výška pohybuje v rozmezí 1 až 1,5 metru.
Pěstuje se snadno. Nabídněte jí přednostně kyselejší, případně neutrální půdu a vlhko (doporučujeme zamulčovat). Dobře zvládá i dočasné podmáčení, ale nedokáže stát celou sezónu ve vodě. V suché zemi jí prosychají větvičky a viditelně řídne, málo kvete a téměř neroste. Nevyžaduje žádnou péči ani hnojení a je dobře mrazuvzdorná do cca -29 °C.